Zapřahání psa v teplém počasí

Teplo je pro psa v zátěži největším nepřítelem. Vysoké teplotní skoky nás dokáží překvapit klidně i v polovině zimy, proto je potřeba trénink směřovat i tak, aby pes teplo zvládl, případně vědět jak si s ním pes umí poradit a kdy raději postroje pověsit zpět do skříně. Pojďme se společně podívat na 5 nejdůležitějších bodů v přístupu k zátěži v teple a jak to dělají závodníci z různých disciplín i trenéři canicrossu.

1.Poznej svého psa
Každý pes je jiný a jinak snáší teploty. Klíčové je, abys svého psa dobře znal, věděl jak se projevuje a co si můžeš dovolit. Je třeba také počítat s tím, že teplo snášejí hůře mladí a staří jedinci. První sezona s mladým psem bývá “oťukávající” a je třeba větší opatrnosti.

2. Porozuměj fyziologii ochlazování psa
Pes používá k termoregulaci trochu jiné mechanismy, než my lidé - například se nepotí jako my. Popíšeme si velmi zjednodušeně, jak to u něj probíhá. K ochlazování používá tlamu a velký prokrvený nasliněný jazyk, to společně funguje jako účinná klimatizace díky odparu vody ze slin. Důležité jsou také rozšířené krevní kapiláry na povrchu těla, kde se ochlazuje krev okolním prouděním vzduchu.

Psa můžeš před startem namočit a naboostovat tak jeho termoregulaci
Protože víme, že pes v teple rozšíří krevní kapiláry, ve kterých se posléze ochlazuje krev, můžeme tento mechanismus zefektivnit tím, že psovi namočíme kůži. Pes se pak díky odparu vody bude během aktivity ochlazovat ještě lépe. Je ale třeba se ujistit, že se voda skutečně dostala na kůži - specielně u chlupatých psů. Chybou je namáčet psa těsně před aktivitou studenou vodou - to naopak způsobí reflexní stažení krevních kapilár, kterým posléze trvá až 10 minut znovu se rozšířit - ochlazování psa se tím zpomalí. Namáčíme tedy spíše vlažnou až lehce teplou vodou odspodu - od pacek, hrudi, krku a břicha, pár minut před aktivitou. Namočit psa můžeme kdykoli mu chceme pomoci s chlazením, obecně to bývá při teplotách nad 10 stupňů, ale je to velmi individuální.

3. Roli nehraje jen teplota, ale i vlhkost vzduchu
Vzhledem k tomu, jak velkou roli v ochlazování psa hraje odpar vody, je vlhkost vzduchu stejně tak důležitým jmenovatelem jako teplota. Ve vysoké vlhkosti se nemá voda kam odpařovat a psí klimatizace (i ta lidská) přestává fungovat.

4. Pitný režim je nedílnou součástí přípravy psa na výkon nejen v teplém počasí
Nedílnou součástí přípravy psa na trénink či závod je i dodržování pitného režimu. Pes by měl před jakýmkoli výkonem být dostatečně hydratovaný a to se osvědčilo zajistit cíleným podáním ochucené vody s dostatečným předstihem před zátěží tak, aby pes stihl tekutiny zpracovat, vyvenčit se a nepřicházel tak již na start dehydratovaný. Zkušeným závodníků se osvědčilo hlídat pitný režim psovi dlouhodobě například větším zaléváním krmení, před závodem pak pečlivě naplánovaným podáváním ochucené vody. Psa nemá smysl jakkoli převodňovat - tím by mohl naopak vyplavit důležité minerály a zbytečně zatížit ledviny, proto je nutné přistupovat k pitnému režimu s citem a najít cestu, která bude vyhovovat vám i vašemu psovi.

5. Klíčová je kondice a aklimatizace psa
Nejdůležitější bod jsme si nechali nakonec. Je dobré rozumět psí termoregulaci a umět s ní pracovat, ale nejdůležitější je nakonec stejně systematický trénink a příprava psa. S přípravou úzce souvisí i vytyčení cílů - na co vlastně psa připravuji? Aklimatizace je postupné přivykání psa na vyšší a vyšší teploty, ve kterých děláme nejprve snadné tréninky v nízkých intenzitách, postupně můžeme trénink citlivě ztěžovat. Aklimatizace by určitě neměla vypadat tak, že psa každý trénink přivedu na hranici přehřátí. Trénink by pro psa měl být vždy radost. Zároveň by nároky na psa měli být v souladu s jeho fyziologií - tody co zvládne jeden pes, na to nemusí druhý pes být fyziologicky stavěný. Obecně ale platí, že největší pozor si dáváme na teplotní skoky a první tréninky či závody na jaře, kdy teploty prudce stoupnou, vždy zkrátíme tréninky, a dáme psovi čas si na teplé počasí zvyknout. Trénujeme nejvíce se psem na volno a postupně ho přivykáme na náročnější teploty.

Ochlazování psa během aktivity, ve chvíli kdy hrozí přehřátí a po aktivitě
Psa můžete nechat brouzdat ve vodě (nejlépe stojaté). Namáčet a chladit můžete břicho, slabiny, krk, podpaží. Poskytněte trochu vody na zmáčení tlamy. Během ani ihned po aktivitě není dobré nechat psa přijímat větší množství vody, spíše po malých douškách (Hydratace by měla v dostatečném množství proběhnout již před aktivitou). Se psem je důležité se pohybovat a nenechat ho lehnout na zem - zajistit proudění studeného vzduchu - tedy ve stínu. Psa nevystavujeme zbytečně slunečnímu svitu a vyhýbáme se vyhřátým plochám - ideální je tráva.
  

I v létě se dají běhat závody
paradoxně pro psi je mnohdy těžší absolvovat závod (nebo souvislý zápřah několik kilometrů ve vyšších teplotách) na jaře, kdy na teplo není zvyklí a jsou zde veliké teplotní skoky, nežli v létě, kdy již měl čas si na vyšší teploty zvyknout, teploty se ustálily a proběhl řádný trénink.

Pozvat můžeme například na Leskros Krušný Etapák. Jedná se o čtyř etapový závod 13. - 15.6. 2025 v Krušných horách na Eduardu, který je mimo jiné i znám tím, že jsou zde nižší teploty.. Závod se běží na trasách 3,1 km, 3,9 km, 3,5 km a 4,9 km, Nebo Na Leskros Krušné hory 14.6. rovněž na Eduardu na trase 3,9 km. Závody v červnu ještě navazují na jarní sezonu. Pořadatelé připravili spíše kratší trasy po měkkých širokých lesních cestách, k tomu se navíc můžete těšit na několik zajímavých přednášek a večerní táborák.

Jak k teplu přistupují zkušení závodníci i trenéři?

Veronika Kočí Dudková

Trenérka canicrossu i agility, závodnice v canicrossu a scooteringu

Verčo chystáš li se zapřahat ve vyšších teplotách, Mění se nějak tvá předstartovní rutina? Kde je hranice kdy už bys nezapřáhla kvůli počasí?

Je důležité si hned na začátku říct, že ne vždy jsou ty, řekněme ne úplně optimální podmínky jenom o teplotě, ale hraje roli více proměnných např. vlhkost, vítr apod. Tohle jsou všechno faktory, které se snažím před tréninkem či závodem posuzovat. K tomu pak samozřejmě ještě to, jak má pes natrénováno a jak se mohl či nemohl na vyšší teploty adaptovat. Dál jde i o konkrétního psa, běhám (a jezdím koloběžku) s australskou kelpií a ty, jako plemeno, podle mých zkušeností, zvládají vyšší teploty poměrně dobře.

Nicméně abych byla konkrétní, co se týká předstartovní rutiny. U nás začíná příprava na závod už 10 dní až týden předem, kdy pomalu přizpůsobujeme jídelníček a pitný režim. Co je pro mě důležité je projít si předem trať, společně se psem. To je za mně velmi důležitá věc, protože pokud pes trať zná, umožní mu to, aby si lépe rozvrhl síly. Před startem Pepču namáčím – nejedná se ale o chlazení psa ledovou vodou, ale vozíme si vlastní kanystr s vlažnou vodou a tu jí vtírám přímo na kůži, má to fakt ráda a ochotně drží. Tohle jsou věci, které dělám vždy a neměním je a to z toho zásadního důvodu, a to je i odpověď na druhou otázku, že bych se psem nevystartovala, pokud bych měla pocit, že na podmínky daného závodu pes není připraven. Pokud je pes správně natrénovaný a mohl se na teploty adaptovat, závod by mu neměl dělat problém.

Pavla Hrníčková

Závodnice v Bikejöringu, scooteringu i canicrossu, trenérka canicrossu

Pájo řešíš u svých psů nějak pitný režim před výkonem? A mění se něco pokud máš startovat ve vyšších teplotách?

Předně je potřeba přemýšlet o zápřahu už před tím, než začneš trénovat. Příprava na podzimní sezónu zpravidla začíná právě v létě. A protože vím, že budu zapřahat, pes musí být na aktivitu v teple dobře adaptovaný. Jednou z alternativ adaptace na teplo je třeba i vana v nějakých physio centrech pro psy. Pes pracuje v relativně teplé vodě. Ale adaptovat na teplo tímto způsobem několik psů je nemyslitelné, hlavně z pohledu peněz. Takže se nevyhýbám aktivitě v teplém počasí, kdy psi běhají volně. Napájím i namáčím před tréninkem. Můj přístup je relativně stejný do té doby, dokud teploty neklesnou pod 10 stupňů. Když mrzne, tak nenamáčím. I když i tohle je relativní. Ze zkušenosti z posledního zimního závodu, kde jsem namáčela i na sněhu, se řídím hlavně počasím. Napájení je trochu jiné před závodem a tréninkem. Před závodem začíná příprava na výkon a hydratace den i klidně dva před závodem. Z pohledu tréninků, v teplém období přizpůsobuji náročnosti tréninků. Lehčí trénink si dovolím nenapájet před, ale upozorňuji, že přidáváme vodu do krmení pořád. A to krmím masem. V letních měsících zapřahám hodně brzo ráno. Postupně se zvyšující se trénovaností psů a mírou jejich adaptace a v závislosti na počasí, posouvám tréninky na časy a teploty, kdy pojedeme závod, ať jsou podmínky podobné.

Martin Hanslík

Závodník v canicrossu na dlouhých tratích

Martine jak vypadá příprava psa těsně před závodem na delší trať, pokud předpověď ukazuje vyšší teploty?

Většinu závodu startujeme relativně brzy ráno, takže přidáme více vody k ranní krmné dávce. Ale za mě je speciálně na dlouhých tratích důležitější chlazení a napájení během závodu než před ním. Z naší zkušenosti se nám ztráta pěti minut strávených chlazením a napájením u potoka na trati bohatě vrátí v cíli.

Monika Vytinová


Závodnice v canicrossu na dlouhých tratích

Mončo jak vypadá příprava psa těsně před závodem na delší trať, pokud předpověď ukazuje vyšší teploty?

Nevyhýbám se tréninku za teplejšího počasí a cíleně zavodňuji. Vždy před tréninkem a pokud nás čeká delší závod, přidávám ještě navíc vodu ke krmení alespoň týden před závodem. Před startem psy namáčím, jen tak jak by to udělali oni, bříško, slabiny, spodek krku. Pokud je v závodě teplo, nechám psovi dostatek času na schlazení kdekoli se jen dá, popřípadě mám vodu s sebou a psovi nabídnu a aspoň trochu namočím v průběhu závodu.

Honza Bielik

Závodník v canicrossu, trenér běhu a canicrossu

Honzo jak připravuješ psa v tréninku na teplé počasí, které ho může potkat na závodech?

Nechodíme cíleně ve 4 nebo v 5 hodin ráno, abychom se vyhnuli horku, ale postupně se aklimatizujeme na teplo prostřednictvím procházek a objemových běhů. První teplejší tréninky běháme kratší, intervalové a postupně prodlužujeme. Nechodíme ale takové vzdálenosti v kuse v tahu, jako když je počasí kolem 10°C a méně. V teplém počasí jsem především připraven trénink na místě přizpůsobit psovi a pozoruji jak na počasí v tu chvíli reaguje. Mám v hlavě dopředu rozmyšlený trénink, ale klidně jej na místě změním, když vidím, že je třeba vyšší vlhkost. Nutno podotknout, že moje fenka zvládá dobře teplo a neběhá v tak vysokých rychlostech, jako třeba na bike/koloběžce. Není tedy výjimkou, kdy běžíme trénink i v 25°C na krátkých úsecích (200-400m) s cílem aklimatizovat se i ve vyšším výkonu.

Marie Ševelová


Závodnice v bikejöringu

Maruško podle čeho se rozhoduješ v jakých teplotních podmínkách ještě psa zapřáhnout a kdy trénink/ závod zrušit?
Neexistuje přesný návod ani přesná hranice, kdy lze říci, že v dané teplotě je ještě ok zapřáhnout a když už by to bylo pro psa nekonformní či dokonce nebezpečné. Roli hraje mnoho proměnných faktorů. Jak dlouhý je závod/trénink? Jak vysoká je teplota? jaká je vlhkost vzduchu? Jaké je roční období? Jaký je stav trénovanosti mého psa? Jak je na teplo aklimatizován? Jak dobře můj pes snáší teplo?


Paradoxně závod, který jsem byla nucena předčasně ukončit byl v zimě na sněhu. Psi byli trénovaní v mínusových teplotách, jezdili jsme v noci s čelovkou a na závod se oteplilo lehce nad nulu a vysvitlo sluníčko. Ačkoliv nám se mohlo zdát, že je chladno a krásný zimní den, tak pro psy už byly podmínky na hraně. Naopak mám zkušenost, že se dá závodit na krátkých tratích i při teplotách kolem 30 stupňů, ale v těchto podmínkách už závodník musí být mimořádně opatrný, dbát na napájení a chlazení před a po závodě. Přesný návod tudíž neexistuje. Chce to používat zdravý selský rozum a klidně se ptát i zkušenějších závodníků na jejich názor.

Tereza Hladká

Trenérka psů, trenérka canicrossu a závodnice v canicrossu

Terko, jak připravuješ psa v tréninku na teplé počasí, které ho může potkat na závodech?

Přípravu psa na vyšší teploty opravdu cíleně do tréninku zahrnuji a vnímám ho jako jedno z velmi důležitých kritérií. Nejdříve vezmu psa v teplejší části dne ven na tzv. “relax” procházku, pes si jen pobíhá okolo mě přibližně 30min a já sleduji, jak na danou teplotu reaguje. Pokud vidím, že při pohodovějším tempu na volno je pro něj vše v pořádku, vezmu ho do tepla na trénink “objemu” třeba zase na 30-40min. Vybírám trasu, kde nebudeme celou dobu jen u vody, ale přeci jen na vodu po trase narazíme, aby měl možnost se chladit. Objemový trénink už je svižnější, pes je sice na volno, ale v pomalejším cvalu na střídačku se svižným klusem. Podle toho, jak velkou potřebu chlazení měl a jak na teplo reagoval se následně v objemu posouvám až na 90min v teple. Později už zkrátka jen tréninky na volno volím náhodně a tedy jdu klidně i v části dne, kdy je největší teplo. Chce to ale opravdu s citem, sledovat svého psa, znát ho a jednat intuitivně a přizpůsobit se z minuty na minutu. Zařazuji v létě pak také tréninky tahu v kroku.
No a co se týká samotného tréninku v tahu, tak tam postupuji velmi opatrně a samozřejmě se zdaleka nedostávám na stejné teploty jako např. v objemu. Teplotu také pomalu zvyšuji, ale opět s citem a jako maximum je pro většinu našich psů na konci léte nějakých 20 stupňů a to za předpokladu, že je před startem pečlivě namočený. Neznamená to ale určitě, že na konci léta psi trénují jen ve vysokých teplotách, naopak.
Jako důležité považuji zmínit i vliv vlhkosti vzduchu, tlaku a např. fáze cyklu feny. Při vysoké vlhkosti vzduchu se někdy nedá trénovat ani v 10ti stupních. Každý pes je také jinak náchylný na teplotu a např. na změnu.
Z mé zkušenosti má na zvládnutí výkonu psa i ve vyšší teplotě největší podíl jeho kondice.